NENÍ TO KYVADLO.

JSTE TO VY.

Vítejte v minikurzu

Základy práce s kyvadlem

Můj dar je psát, a jádro kurzu je postaveno na přehledné textové části. Rozhodla jsem se pro vás ale natočit i video, jako takový bonus, najdete jej níže. Video je ve slovenštině, protože jsem Slovenka – a kurz je tudíž československý. Snažila jsem se, aby video i text obsahovaly ty stejné informace a obě jazykové verze byly plnohodnotné samy o sobě. Přeji vám spoustu vhledů a objevnou cestu kurzem;)

1) Není to kyvadlo. Jste to vy.

Kyvadlo je způsob, jak zviditelnit jemné vjemy, které běžně vnímáme, ale zatím „neslyšíme“.

Je to způsob, jak se ptát a dostávat odpovědi. A je to také způsob, jak po malých krůčcích začít důvěřovat svému vnímání do té míry, že kyvadlo nebudu potřebovat.

Není to kyvadlo, kdo odpovídá. Jste to vy.

Komplexní systém vaší bytosti při otázce reaguje a tato reakce se přenese do pohybů jemných svalů vašich prstů. A je vidět na kyvadle.

2) Jak zjistím, jestli s kyvadlem umím pracovat?

Úplně jednoduše – vyrobte si provizorní kyvadlo a zeptejte se, jak vypadá „ano“ a „ne“.

Jak? Navlékněte si korálek nebo nějaké lehké závaží na provázek. A máte kyvadlo.

Na fotografii v galerii je kyvadlo, které pro mě vyrobila moje 5letá dcerka:) Vyrobit kyvadlo je opravdu jednoduché.

Potom jej prostě vezměte do ruky a zeptejte se: „ukaž mi ano“. „Ukaž mi ne.“

Kyvadlo je intuitivní záležitost. Pokud vás kyvadlo volá, pravděpodobně to není vaše první existence, ve které s ním pracujete. Můžete důvěřovat sami sobě i zkušenostem, které jsou zapsány v kolektivním poli a jednoduše se pustit do práce. Není to nic složitého.

3) Repertoár pohybů – důvěřujte své intuici

Když pracujeme s kyvadlem, máme v repertoáru několik pohybů.

Ty nejběžnější jsou “vertikální”, horizontální, a krouživý pohyb jedním nebo druhým směrem (grafické znázornění na fotografii zde). Je na vás, jak tuto škálu pohybů využijete.

Těch pohybů ale ve skutečnosti může být mnohem více. Když jsem začínala vidět emoční zranění a trhliny na čakrách, narazila jsem na to tak, že v jednom místě uvnitř čakry kyvadlo jednoduše vyskakovalo nahoru. Kámen na řetízku – v místě trhliny pokaždé vyskočil o 2 cm. Samozřejmě za to mohly mikropohyby mých rukou, jako u každého pohybu kyvadla.

Časem jsem trhliny začala „vidět“ rukama a kyvadlo vyskakovat přestalo. Působí to na mě tak, že někdo tam nahoře si s tím vyskakováním dal ohromnou práci, a pak už jí nebylo potřeba. Vše plyne cestou nejmenšího odporu. Když se vnitřně posunete, odpovědi se můžou měnit.

A proto – nenechte se v rozsahu pohybů omezovat a důvěřujte své intuici.

4) Dva způsoby, jak si stanovit „ano“ a „ne“.

Jako u všeho, i při výběru „ano“ a „ne“ kyvadlo reaguje na náš záměr. Proto jeden způsob, jak si určit formu odpovědí, vychází z našeho rozhodnutí. Jednoduše se rozhodneme, jak odpovědi mají vypadat a pak pracujeme s tímto nastavením.

Druhý způsob je, že formu odpovědí určím pomocí kyvadla – zeptám se, jak „ano“ a „ne“ vypadá. Zajímavé je, že u většiny lidí odpovědi mají stejnou formu, i když je určili pomocí kyvadla. Pro většinu lidí je přirozené, že „ano“ vypadá jako vertikální pohyb a „ne“ jako pohyb ze strany na stranu.

Myslím si, že se na tom podílejí tři faktory: kulturní podmínění (imitujeme pohyb hlavou při ano a ne), naše zkušenosti z minulých existencí a naše schopnost si tyto informace jednoduše stáhnout z kolektivního pole.

Důležité je uvědomit si, že jsme to my, kdo rozhoduje, jakou sadu signálů budeme ke komunikaci používat.

Můžeme se rozhodnout, že jak vypadá „ano“ a „ne“ určíme svým záměrem.

Můžeme se rozhodnout zeptat se kyvadlem, jak vypadá „ano“ a „ne“.

A můžeme se rozhodnout, že budeme oba způsoby kombinovat. Ale jsme to my, kdo rozhoduje, který způsob použijeme. Jsme to my, ne kyvadlo, kdo určuje komunikační rámec, ve kterém se pohybujeme.

5) Jak se ptát

Pokud chci získat informace o čemkoliv, musím mít v sobě nejdříve čisto a jasno. Jinak odpovědi procházejí přes můj filtr a jsou zkreslené. Ukazují reakci mého systému na daný podnět, ne odpověď na otázku.

Když se budu ptát, kterou knihu o pavoucích si má Maruška koupit, ale sama mám strach z pavouků, kyvadlo (a svaly mých rukou) bude reagovat na můj strach a můj boj se svým strachem, ne na to, co se odehrává v systému Marušky. A bude ukazovat hlouposti.

Když se budu ptát, jestli jsem těhotná, kyvadlo bude reagovat na mou emoční reakci a ukazovat ano nebo ne podle toho, jestli se těším, nebo mám z toho hrůzu.

A když budu kyvadlem testovat z tabulky, kterou harmonizační techniku mám použít, ale v hlavě mi bude znít „hlavně ne tuto, tu nemám ráda“, kyvadlo bude reagovat na můj postoj.

Proto na začátku doporučuji si s kyvadlem prostě hrát a ambiciózní projekty si nechat na později.

Ptát se na otázky, které jsou pro mě neutrální a u kterých je každá odpověď pro mě v pořádku. „Ochutnávat“, jaké to je, když jsem a když nejsem vnitřně v neutrálu. Pozorovat, zkoušet, učit se. Ověřovat si odpovědi.

Fajn nastavení může být zvědavost.

Časem se zóna, ve které mohu spolehlivě pracovat, rozšíří.

K čemu jsem kyvadlo na začátku používala já? Používala jsem jej místo svalového testu, když jsem chtěla pracovat sama pro sebe podle kineziologických postupů. A to se vlastně nezměnilo. Jenom už tímto způsobem nehledám odpovědi pro sebe, ale pro ostatní.

Spolehlivost kyvadla je téma samo o sobě, a věnovat se mu budeme v samostatném kurzu.

6) Jak si zvolit kyvadlo pro sebe

Potřeba začít s kyvadlem většinou přijde jako silný impuls a prostě musíme. Vezmeme to, co máme po ruce, a vydrží nám to několik let.

Já jsem své první kyvadlo objevila v košíku s poklady na návštěvě u kamarádky. Bylo to kyvadlo jejího otce. Těžké, kovové, a kov mi moc nesedí. Ale půjčila jsem si ho a pracovala s ním asi 2 roky.

Když jsem jej musela vrátit, a pak jsem jednou potřebovala kyvadlo, měla jsem po ruce zkamenělý žraločí zub na koženém provázku. Také mi vydrželo několik let. Ztratila jsem jej jednou při stěhování a našla před pár týdny, u přípravy na stěhování:) Místo něj jsem používala vlastnoručně vyrobený hliněný korálek.

Když jsem začala kyvadlo používat profesionálně při online terapiích, nechala jsem si od kamarádky vyrobit kyvadlo na míru. Mou motivací tehdy ale nebyly nějaké speciální vlastnosti (jediné, co jsem potřebovala, byl špičatý hrot, aby mi ukazovalo přesně v tabulkách). Mou motivací byla radost. To kyvadlo je krásné, vypadá jako šperk a mám radost, když jej používám.

Co se tím snažím říct je, že je úplně jedno, jaké kyvadlo máte. Důležité je, aby vám sedělo. Nemusíte si lámat hlavu se žádnými speciálními vlastnostmi čehokoliv, protože v případě nouze to zvládnete i se svazkem klíčů na provázku. Svůj nejlepší nástroj jste vy. Vyberte pro sebe takové kyvadlo, které se vám líbí, sedne vám do ruky a v srdci cítíte radost, když s ním pracujete.

Pokud si ale budete dělat kyvadlo vlastnoručně nebo na míru, mám pro vás malý tip:) Osvědčilo se mi ukončit řetízek něčím malým, co padne dobře do ruky. Já mám na konci kyvadla malý olivín a je to úplně jiný pocit, když místo řetízku držím něco pevného, co „má konec“.

7) Péče o kyvadlo

Kdysi jsem si lámala hlavu nad tím, jak mám kyvadlo čistit. Měla jsem v té době nejasné strachy a představy o tom, co všechno „temného“ by se mohlo na moje kyvadlo nabalit a pak zkreslovat odpovědi.

Realita je ale taková, že za 14 let práce s kyvadlem – pokud jsem někde „něco chytla“, nabalilo se to ne na kyvadlo, ale na mě. Kyvadlo je pouze nástroj, kterým protéká moje vlastní energie.

A proto o kyvadlo jednoduše pečujte jako o nástroj – pečujete o jeho „ducha“. A také pečujete o materiál, ze kterého je vyrobeno.

Pokud je upatlané, umyjte jej vodou.

Pokud je z kamenů, dopřejte jim z času na čas misku s hořkou solí, měsíční světlo nebo slunce. Koupel v potůčku.  Oddych v hlíně.

Pokud cítíte, že je „jemnohmotně upatlané“, můžete jej podržet nad dýmem z šalvěje. Není ale potřeba z toho dělat žádnou velkou vědu.

Na druhou stranu – když jsem svoje kyvadlo nečistila vůbec, pokaždé jsem jej na nějakou dobu ztratila. Zdánlivě obyčejnou a laskavou péčí můžete předejít tomu, že si vaše kyvadlo vezme „dovolenou“.

8) Bezpečnost

Když s kyvadlem začínáme, nedoporučuji se nikam napojovat. Dokud nemám jasno sama v sobě, nebudu mít jasno ani v napojení.

Nedoporučuji hledat vyšší já. Když začínám, potřebuji sama v sobě nejdříve pročistit cestu.

Obecně doporučuji nekomunikovat s bytostmi. Obzvláště ne, pokud zoufale potřebujeme na něco odpověď. V začátcích i v pokročilé fázi mnohdy dosáhneme jen do nižších sfér, kde můžeme narazit na velmi ostrý smysl pro humor. Může se stát, že se zapleteme s něčím, s čím vůbec zapleteni být nechceme, a ani o tom nebudeme vědět. A znám i velmi zkušené ženy, co se napálily.

Ale hlavně – k efektivní práci s kyvadlem nic takového vůbec není potřeba.

Doporučuji zůstat hezky na zemi.

Ptát se sami pro sebe.

Ptát se praktické věci do života, které si mohu následně nacítit, ověřit.

A když se ptáme na radu do života, odpověď, kterou hledáme, je většinou na dosah v naší blízkosti. Není nutné ptát se kyvadlem.

A co dál?

Přidejte se do facebookové skupiny V proudu Hluboké řeky. Najdete zde spoustu inspirace na své cestě stát se naplno sami sebou.

A buďte na příjmu.

Brzy vyjde kurz, ve kterém pro vás rozlousknu oříšek jménem SPOLEHLIVOST.

Budete mít možnost naučit se kyvadlo používat spolehlivě pro sebe i pro druhé. A také se budete moct podívat na práci s kyvadlem z nadhledu, jako na cestu ke svému růstu.

Děkuji za společnou cestu minikurzem.